Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie SDH Nevojice

14. 4. 2010

Založení sboru

Sbor dobrovolných hasičů byl založen v závěru roku 1899 na úkor posledních požárů v Nevojicích. Do čela byl ustanoven Josef Hladký (nar. 1851) z č. 6, tehdejší starosta obce. Náčelníkem sboru se stal Jakub Daněček (nar. 1857) z č. 26. Sbor čítal tehdy 17 členů.

 

V prvních letech působení měli hasiči staré hasící nářadí. To se ukázalo v roce 1904 při požáru domků, kdy na pomoc museli přispěchat hasiči z okolních vesnic. O několik týdnů později se zakoupila stříkačka, 3 balíky hadic a savic, hasičské obleky a opravilo se hasičské skladiště.

 

Pořízení ruční stříkačky natolik znamenalo zlom v činnosti nevojických hasičů i v povědomí občanů, že se později zcela zapomnělo na rok formálního založení sboru. Starostou sboru i nadále zůstal Josef Hladky a náčelníkem také vzpomenutý Jakub Daněček. Náměstkem starosty byl farář P. František Raška, jednatelem řídící učitel František Obhlídal, podnáčelníkem Karel Hošek z č. 39 a pokladníkem Josef Hošek z č. 15. Dalšími členy sboru byli: Karel Capala z č. 46, Jan Gottwald z č. 5, Karel František Houšť z č. 51, Jakub Hrubý z č. 16, Ignác Juřek z č. 24, František Matuška z č. 37, Teodor Petřík z č. 32, František Posolda z č. 41, Jan Pukl č. 40, Josef Pukl z č. 11, Metoděj Pukl z č. 10 a František a Metoděj Šubrtovi z č. 33.

 

S novou stříkačkou zasahovali hasiči nejen při požárech v Nevojicích, ale také v Letošově, Bučovicích, Vicemilicích, Nesovicích a Kloboučkách.

 

V nové republice

K dosavadní náplni práce hasičských sborů přibyla v samostatném státě práce osvětová, vzdělávací a zdravotnická. Dne 22. ledna 1928 byla založena služba první pomoci, tehdy nazývaná službou samaritánskou. Prvním četařem samaritánem se stal rolník Ludvík Pukl z č. 11. Později zde působily také ženy: Anna Hošková z č. 39, Marie Petříková z č. 23 a Anna Hradecká z č. 57.

 

Dosavadní hasičské skladiště na návsi už nevyhovovalo. Na valné hromadě roku 1932 se sbor snesl na vybudování nové zbrojnice a na zvolení nového starosty sboru Tomáše Pelikána z č. 20, náčelníka Jana Hrubého z č. 16, podnáčelníka Josefa Nevyjela z č. 50 a jednatele Emanuela Matějíčka z č. 49. Slavnostní otevření zbrojnice se konalo 12. června 1932 naproti železniční zastávky.

 

Na valné hromadě konané roku 1937 byl zvolen starostou sboru Josef Machaň z č. 42 a náčelníkem opět Jan Hrubý z č. 16.

 

Přes dusnou atmosféru života v tzv. protektorátu byla dne 1. května 1943 předána do provozu nová motorová stříkačka, která byla vysvěcena až v roce 1947. Strojníkem byl jmenován Josef Hanák z č. 71.

 

Poválečné období

Po skončení II. světové války byla v roce 1945 svolána valná hromada, na níž byl zvolen nový výbor sboru. Starostou zůstal nadále Josef Machaň z č.42, náčelníkem se stal Josef Nevyjel z č. 50 a podnáčelníkem Václav Petřík z č. 78.

 

V následujícím roce proběhla změna ve výboru: starosta sboru Jan Hrubý z č.16 a náčelník Václav Petřík z č. 78.

 

Nová politická situace po únoru 1948 se dotkla i hasičů, kteří změnili svůj tradiční název na požárníky. Dosavadní tradiční znak se po více než po padesáti letech změnil na pěticípou hvězdu s pochodní. Ze starostů byli předsedové, z náčelníků velitelé. Objekt zbrojnice vyměnil majitele. Novým vlastníkem se stal Československý stát a správcem této nemovitosti byl místní národní výbor.

 

V roce 1963 byl zvolen nový výbor: předseda Karel Hladký z č. 101 a velitel opět Václav Petřík. V tomto roce byla zakoupena nová stříkačka na podvozku auta zn. Cadillac.

 

Václav Petřík a Karel Burian dostali roku 1967 čestná uznání za obětavou práci v požární ochraně.

 

V roce 1971 byla zakoupena Tatra 805 a v následujícím roce postaven kovový příhradový stožár na sušení hadic.

 

V sedmdesátých letech se založilo družstvo dorostenek a v roce 1973 se umístilo v okresní soutěži ve Slavkově u Brna na 3. místě ze 48 soutěžních družstev.

 

V roce 1974 byl v novém výletním areálu uspořádán první sjezd rodáků, kterého se zúčastnilo přes 600 návštěvníků.

Koncem roku 1977 bylo ve sboru organizováno celkem 84 členů, z toho 14 žen.

 

Na okresní konferenci 1985 bylo našemu sboru předáno čestné uznání a 1987 udělil Federální výbor SPO Václavu Petříkovi titul “Zasloužilý člen Svazu požární ochrany“ se zápisem do knihy cti v Přibyslavi.

 

 

Na slavnostech roku 1989 byla našemu sboru udělena medaile „Za příkladnou práci“.

 

Po listopadu 1989

Po listopadových událostech se SDH vrátilo jejich původní pojmenování, tradiční znak a svatý Florián se stal opět jejich patronem. Z předsedů byli opět starostové, z velitelů náčelníci a ze soudruhů opět bratři. Hasiči se zcela osamostatnili, ale starostí jim neubylo. Pokračovali ve své činnost i přes skepsi některých sousedních hasičských sborů. Pravidelná cvičení, účast na soutěžích, údržba techniky a zejména preventivní prohlídky.

 

V roce 1999 se uskutečnil sjezd rodáků, v pořadí již čtvrtý.

 

V dalším roce, po pětileté odmlce, jsme za účasti tří desítek masek a dobře naladěných občanů všeho věku uspořádali velmi zdařilý ostatkový průvod. Mladí hasiči se zúčastnili branného závodu v Pístovicích, v Kroužku a Lovčičkách, družstvo mužů v Milonicích.

 

V roce 2001 jsme  zajeli na hasičskou pouť na sv. Hostýně. Společná práce Kronikáře Karla Handlíře a starosty sboru Karla Hladkého na téma „Můj děda, táta byli hasičem, hasičem jsem já“, byla v listopadu téhož roku oceněna 2. místem v soutěži kronikářů v Přibyslavi.

 

Starosta sboru, bratr Karel Hladký, převzal 25. dubna 2003 z rukou starosty Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Ing. Richtera titul „Zasloužilý hasič“.

 

5. června 2004 proběhlo v naší obci cvičení celého okrsku, k němuž se sjelo 5 sborů.

 

Na valné hromadě v roce 2005 zvolen nový výbor: starosta Karel Hladký, velitel Karel Handlíř, strojník Jiří Slavíček, pokladník Ing. Jaroslav Poul, jednatel Karel Burian, revizor účtu Josef Hladký a preventář Zdeňek Švaňhal, kronikář a vedoucí mládeže Karel Handlíř.

 

Počátkem roku 2006 jsme obnovili hasičské vozidlo. Naši starou Avii prodali a jako náhradu pořídli osmimístný vůz zn. Peugeot-Boxer. Došlo k přebudování dosavadního skladu CO v hasičské zbrojnici na pohotovostní sklad hasičských obleků a obuvi a nainstalování nové poplachové sirény.

 

Počátkem července 2008 se naše mládež zúčastnila II. letního tábora pořádaného nesovickými hasiči.

 

V roce 2009 proběhlo 110 let od založení SDH Nevojice.

 

Závěrem

Předchozí řádky nemohou pochopitelně zachytit všechny naše aktivity. K hlavním úkolům sboru je třeba přičíst stovky hodin věnované vlastnímu výcviku, údržbě hasičské techniky, nebo výletnímu areálu, který vyžaduje permanentní údržbu, úklid a obnovu.

 

K našim dobrovolným činnostem patří pravidelný sběr železného šrotu nebo papíru, třikrát i čtyřikrát během roku.

 

Význam naší činnosti má praktický i společenský rozměr. Vedle již tradičného ostatkového průvodu jsou to pravidelné Dny dětí na počátku červan i jiné zábavné a poučné akce pro děti a mládež.

 

Jsme rovněž ve stálém osobním kontaktu se sousedními sbory. Příležitostí jsou k tomu nejen cvičné akce, ale i slavnostní chvíle při oslavách jejich výročí.

 

Naší práci pomáhá podpora, kterou nám poskytuje obecní zastupitelstvo. Zejména si však vážíme přízně našich spoluobčanů, vědomi si toho , že již od doby založení je náš SDH nedílnou součástí života naší obce. A  hasiči svoji činnost považují především za dobrovolnou službu, připraveni pomoci každému, kdo pomoc potřebuje.

 

 

 

 

POŽÁRY V NEVOJICÍCH

Požáry se nejprve oznamovaly zvoněním, později signálem polnice, který rozlišoval požár v obci nebo přes pole. Polnicí se také vyhlašovaly cvičné poplachy a polnice vytrubovala i do kroku při hasičských výletech.     

§         1781    Hořela celá obec s výjimkou dvou sousedů „totiž p. minař a p. myslivec“.

§         1814    Požár zasáhl jen původní část obce, dodnes nazývanou Dědina (č.p. 3 4, 41, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 18) a stodoly na západní a severozápadní straně.

§         1839    Plameny vyšlehly z usedlosti č.p. 7, kde uhořeli: třiasedmdesátiletý výminkář Antonín Maliha, jeho třiadvacetiletá dcera Johana a patnáctiletý čeledín Adam Hrubý, původem z Letošova.  Na téže straně návsi v č. 10 uhořela čtyřiapadesátiletá Magdaléna Hladká. Naproti usedlosti č. 14 zahynula Jenovéfa Jurná, devatenáctiletá dcera Anastázie Jurného. Utraceno bylo přes sto kusů dobytka.

§         1840    Hořela hospoda i dva sousední domy č. 21 a 23. Téhož roku byly úmyslně zapáleny domy č. 23 a 43.

§         1852    Vyhořely 2 domky.

§         1865    Zachvátil požár chalupy č. 54, 32 a 62 na východním konci obce.

§         1874    Blesk udeřil do komína fary a zapálil střechu.

§         1877    Vyhořel dům č. 40 v Chaloupkách.

§         1891    Vznikl oheň v mlýně č. 1.

§         1897    Shořel mlat Antonína Petříka z č. 32.

§         1899    Vyhořel domek č.p. 29, jehož majitelem byl v té době Josef Dohnal.

§         1904    Vypukl požár v domku Karla Polívky č. 47 a rozšířil se i na protější domek Josefa Zukala č. 56.

§         1923    Začala hořet stodola v humně Vavřince Kamínka č. 7. Shořelo veškeré z pole svezené obilí i hospodářské stroje.

§         1945    Vyvalil se hustý dým z domu č. 50 Josefa Nevyjela. Osvědčila se tehdy připravenost sboru. Po velmi rychlém zásahu byla zachráněna budova i sousední dům č. 49.

§         1946    Vzplanul dům č. 64 Josefa Dobeše.

§         1952    Začala hořet v č. 22 stodola plná svezené úrody.

§         1999    Vypukl požár ve velkovýkrmně na Tabuli. Uhynulo na 800 selat a 112 prasnic.

§         2004    Shořela kolna na dřevo a zahradní nářadí u hřbitova.

§         2005    Spolu s hasičským záchranným sborem z Bučovic jsme hasili ohnisko hořící trávy v prostoru za velkovýkrmnou. O dva měsíce později vyšlehl plamen ze střechy domu č.p. 31. Při požáru zahynul majitel domu.

§         2007    Vypukl požár zděné kolny na dřevo v č.p. 108. V tomto roce začalo ještě hořet auto v garáži v domě č.p. 122.